Tak tu máme konečně jaro… ehm… Co prosím? Ano, astronomické jaro začalo, ale na Tatrovce (a asi ani jinde v ČR) to znát nebylo. Chvílemi nám tam regulérně sněžilo. Ale tak nejsme z cukru, takže nám to nevadilo a nebýt jednoho maroda, měli jsme na turnaji úplně plnou naší soupisku U10. Takhle nás tedy odjelo 10 kousků: Evička, Víťa, Žanďa, Táda, Matěj, Denis, Matouš, Šimon, Adam a Ondra. Na první turnaj jsme se zapsali do skupiny C, i když koketujeme i se skupinou B, ale chtěli jsme si zkrátka ukázat, jak jsme na tom po zimní přípravě.

V prvním zápase se Spartou C jsme více než hru samotnou řešili zmrzlé ruce. Hra byla opravdu nemastná neslaná, skládat na tvrdém povrchu se dětem nechtělo skoro vůbec. První poločas jsme tedy tahali za kratší konec, ale do druhého poločasu jsme zlepšili hlavně týmové pojetí hry a hned to začalo šlapat lépe. 

V druhém zápase jsme hráli pro Ragby Olymp, kde kromě jednoho hráče to byli úplní nováčci, takže tam není moc co hodnotit, přehráli jsme je poměrně jednoznačně. 

Ve třetím zápase nás čekaly naše známé Strong Girls, se kterými jsme se potkali párkrát i v zimní přípravě. V obou poločasech jsme viděli dechberoucí ragby. Spousta krásných útočných akcí na obou stranách, obrovská bojovnost a obětavost v obraně. Nakonec jsme urvali těsné vítězství 5:4, ale oba týmy za sloužili „standing ovation“ od všech přihlížejících. 

Poslední čtvrtý zápas jsme nastoupili proto Petrovicím a i zde se jednalo o hezký vyrovnaný zápas, jen to nasazení už nebylo takové. Opět těsná výhra 5:4, ale myslím, že kdybychom se namotivovali jako v předešlém zápase, tak by to vypadalo úplně jinak. 

Ještě nemám oficiální výsledky, takže si nejsem jistý, jestli jsme první zápas vyhráli, ale abych pravdu řekl, nějak mě to netrápí. Úkolem bylo mobilizovat své síly a naskočit do jarní sezóny, což máme splněno. Teď ale bohužel bude trochu pauza, protože další týden jsou velikonoční prázdniny a ten další pak je turnaj PYRF na který bohužel nedojedeme. Další turnaj tedy bude DOMA v Přelouči dne 14.4.2024. Tak se na vás budeme těšit.

Závěrem děkuji všem dětem, rodičům a také RC Tatra Smíchov, který se ujal organizace prvního jarního turnaje pro všechny týmy ČR, což byla opravdu úloha nelehká.

Ragby ZDAR!

Honza Šmíd a Tomáš Vařák

V rámci zimní přípravy jsme nezaháleli ani s kategorií U10 a v novém roce jsme se zúčastnili všech tří turnajů.

Turnaje se konaly vždy v sobotu v termínech: 27.1., 10.2. a poslední 2.3.2024. Na všech turnajích jsme měli i přes chřipkovou sezónu poměrně dobrou účast, která vygradovala teď na posledním turnaji, kde jsme měli krásných 11 bizonků, což je úplně perfektní.

Omlouvám se, že tu nebudu popisovat jednotlivé turnaje a už vůbec ne zápasy. Tuto zimní přípravu jsme tentokrát už od začátku pojali „kreativně“ s cílem vyzkoušet určité změny v systému hry, zapojit co nejvíce hráčů a hráček a především maximálně posílit týmového ducha. Věřím, že se nám podařilo všechny cíle naplnit, turnaj od turnaje cítíme větší chuť u všech hráčů hrát a aktivně se zapojovat.

Zároveň jsme se zaměřili na hodnocení jednotlivých klíčových aspektů hry jak u celého týmu tak u jednotlivců. Co se týče hry celého týmu, musíme jednoznačně výrazně zapracovat na organizaci obrany. Často se nám stává, že nám na jedné straně chybí hráči, protože se stále pořád shlukují k oblasti balónu a ten když je pak rozehrán do strany, tak nám tam hráči chybí. U některých jednotlivců zároveň musíme hodně zapracovat na skládkách, tam nám to pořád u některých hodně „skřípe“.

Co naopak mohu hodnotit kladně je útočná hra. Tam nám skládají občas komplimenty i trenéři ostatních týmů, což opravdu potěší. Umíme si hezky roztáhnout hru do stran, podporovat se, jsme schopni si přihrát v pohybu a tím využít lépe volný prostor. 

Hodně jsme zlepšili i aktivitu „mimo hru“ – tedy v momentě přerušení, po položení pětky atd. Tam nám občas trvalo dlouho se postavit do pozic a být připraveni na hru. 

Sečteno podtrženo – zimní příprava byla velmi dobrá a už se nemůžeme dočkat, až vyběhneme na trávník – počasí posledních dnů nás k tomu přímo vybízí.

První venkovní turnaj kategorie U10 by se měl konat v neděli 24.3.2024 na Tatrovce. Tak už se nemůžeme dočkat!

Honza a Tomáš

Zápas U14  – BVP Academy vs Tatra Smíchov dne 17.9.2023

Bojové Vozidlo Pěchoty hlásí první skalp… Ehm… Vlastně Babice-Vrchlabí-Přelouč U14 hlásí první výhru v nové sezóně! Ale popořadě…

Výkop začal ve 14:00 na hřišti ve Vrchlabí. V úvodní čtvrthodince měla Tatra Smíchov převahu a dokázala nám položit dvě pětky. V půli prvního poločasu při přestávce na napití jsme prostřídali náš tým a tatrováckou převahu jsme vymazali. Po skončení prvního poločasu jsme převzali vedení se skórem 17:10.

Druhá polovina zápasu vypadala zpočátku vyrovnaně, ale potom začali soupeři docházet síly, přesto nám dokázal položit další 2 pětky. Díky individuálním hráčům jsme vždy dokázali vytvořit odvetnou akci i s přídavkem.

Konec zápasu skončil porážkou soupeře při stavu 46:20

Milan Kouba
Trenér U14

V neděli 17.9.2023 nás čekal druhý turnaj kategorie U10 a tentokrát jsme vyrazili směr Tatra Smíchov. Bohužel nám 2 hráče skolila marodka, tak jsme nakonec vyrazili v nejmenším možném počtu 6 hráček a hráčů. Pevně doufám, že příští týden, kdy budeme pořádat domácí turnaj U10 se nám účast zdvojnásobí. 🙂

V neděli bylo opravdu krásné počasí, tak jsme hned k prvnímu zápasu hleděli s optimismem a s dobrou náladou. Na minulém turnaji jsme si ukázali, že pokud držíme za jeden provaz a hrajeme jako tým, tak dokážeme i ve skupině B hrát hezký vyrovnaný zápas. To se nám v prvním zápase bohužel moc nepovedlo. Na hřišti hrál v podstatě pouze 1 hráč. Ne, že by se ostatní nesnažili, ale zkrátka naše hra nebyla kompaktní, nedrželi jsme si pozice, málokdy jsme dělali podporu hráči s míčem a často se zdálo, že nás hra vlastně ani moc nezajímá… 

Ve druhém zápase byl první poločas téměř stejný, stále nám přišlo, že vidíme 6 hráčů – ne 1 tým… Do druhého poločasu se ale konečně podařilo náš výkon zlepšit a především právě onu týmovost a soudržnost a hned to bylo znát na předvedené hře. Viděli jsme několik krásných útočných akcí se spoustou fází a přihrávek, které se povedlo i zakončit položením pětky. Stále jsme sice tahali za kratší provaz, ale obraz hry byl mnohem lepši.

Po druhém zápase nás čekaly týmové dovednostní hry, za což moc děkuji organizátorům, protože to hezky zpříjemnilo pauzu mezi zápasy a děti to opravdu hodně bavilo. Navíc to, že se soutěžilo v celých týmech a ne v jednotlivcích nám hrálo do karet v posilování týmového ducha a soudržnosti.

Pak už nás čekal poslední zápas, který jsme co se týče útoku odehráli opravdu pěkně – zkrátka zápas od zápasu se hra zlepšuje a mám velkou radost, že děláme pokroky v komunikaci na hřišti, Bohužel nám pořád vázne obrana, některé děti stále nechodí do skládek, nebo se pouze chytí za boky a skládku nedokončí. V této oblasti musíme hodně zapracovat.

Suma sumárum se nedá jednoduše tento turnaj zhodnotit… Bohužel tím, že máme tak malou základnu a přeci jen chceme hrát spíše B skupinu, tak nám trvá delší dobu, než nové děti získají více zkušeností a sebedůvěry. Bylo by skvělé, kdyby na následující domácí turnaj bylo možné postavit 2 týmy, abychom mohli se staršími hrát B skupinu a mladší nechat lépe rozehrát ve skupině C. To půjde pouze se 100% účastí a to je naše hlavní výzva na tento týden. Předem děkuji všem hráčům i rodičům, že se nám podaří tohoto cíle dosáhnout – já tomu věřím! 😉

Jan Šmíd
Trenér kategorie U10

Fotky z turnaje od Lucie Kamínkové najdete pod tímto odkazem… 

Dne 17.9.2023 jsme s kategorií U12 zajížděli na 2. turnaj sezóny 2023/2024, který se tentokrát konal na hřišti nejstaršího existujícího ragbyového klubu v ČR a to na hřiště RC Slavia Praha. Do tohoto turnaje se mi přihlásila většina hráčů a mohli jsme tak odcestovat ve skvělém počtu patnácti hráčů do pole, což je pro náš malý klub skvělý příslib do budoucna.

Jsem nesmírně rád, že právě probíhající mistrovsví světa má pozitivní dopad do široké veřejnosti a i my můžeme v našich řadách vítat nové tváře.

Nábor probíhá celoročně a kdokoliv se může mezi nás zapojit kdykoliv během roku.

Nyní k samotnému turnaji kde jsme odehráli tři kvalitní utkání:

RC Přelouč vs Ammor

Asociace malých a mladých oddílů ragby v sobě ukrývá spojení několika klubu napříč celou ČR a mají tedy širokou členskou základnu, která jim umožňuje skládat různorodé týmy na potřebné výkonnostní úrovni, což dává našim soupeřům opravdu velkou výhodu. V dostatečném množství svěřenců napříč celou asociací se velmi jednoduše vyberou ti kvalitnější hráči a postaví se z nich dobrý tým. Tato vize je jistě zajímavá a asociace pak disponuje dostatkem hráčů ve všech věkových kategoriích, nicméně mě osobně pak mrzí, že nám toto společenství opakovaně odříká zápasy ve starších věkových kategoriích a o včasné omluvě bychom zde mohli také dosti polemizovat. Zachovejme prosím v našem sportu čestnost, respekt, disciplínu a soudržnost.

Nicméně, to jsem trochu odbočil od tématu. Soupeř byl opravdu velmi dobrý a my jsme opakovaně v prvním zápase spinkali. Nepodařilo se nám zachytit soupeřovu rychlost a byli jsme pozadu ve všech aspektech hry. Soupeř zaslouženě zvítězil.

RC Přelouč vs Říčany B

V tomto zápase jsme se již dokázali aklimatizovat a náš výkon šel nahoru. Pěkné utkání, ve kterém musím ocenit soupeřovu trenérskou práci. Oproti minulému turnaji proti nám nastoupil tým o poznání v lepší psychické kondici a naši hráči museli o výsledek opravdu zabojovat. V tomto zápase jsme dokázali celkem jednoznačně zvítězit.

RC Přelouč vs Sparta Praha

Sparta Praha dlouhodobě dobře pracuje s mládeží a vždy je tento tým velmi dobře technicky a silově vybaven. Na hřišti jsme předvedli zatím nejlepší zápas naší sezóny a vzájemnou týmovou spolupráci nacházeli cestičky skrze soupeřovu obranu. Brzy jsme se ujali vedení a to uhájili až do konce zápasu. Nutno podotknout, že soupeř v druhém poločase opravdu skvěle zabral a utkání bylo naprosto vyrovnané. Ve strhujícím tempu se nám nakonec podařilo o dvě položení zvítězit.

Z pohledu trenéra jsem nesmírně rád, že se nám podařilo navázat na minulý turnaj a že v našem herním projevu zaznamenávám progres. Nicméně je před námi ještě dlouhá cesta a mnoho práce. Jsem přesvědčen, že tento tým bude v budoucnu opravdu dobrý a že o něm ještě hodně uslyšíme.

Děkuji všem hráčů za jejich přístup k tomuto turnaj a v neposlední řadě děkuji rodičům za podporu.

Trenér U12
Homola Ladislav

Fotky z turnaje najdete pod tímto odkazem… 

„Hi Barbie“
„Hi Ken“

… ne, nejedná se o recenzi letního filmového „hitu“. To mi jen v hlavě pořád rezonuje mejdan, který se konal v autě cestou z turnaje v Petrovicích… Ale nepředbíhejme…

Ano – dočkali jsme se – konečně nám začala nová sezóna a my po hodinách/dnech ba dokonce i týdnech příprav můžeme otestovat novou sestavu v „ostrém provozu“. S nadsázkou jsme konečně mohli „vypustit divokou zvěř z klece“… Do Petrovic jsme vyrazili v počtu 7 dětí – Evička, Víťa, Žanďa, Adam, Matěj, Ondra a Táda. Není to úplně ideální, ale věřím, že účast se na příštích turnajích zlepší. 

Původně jsme chtěli otestovat naše nováčky ve skupině C, nicméně vzhledem k obrovské účasti jsme byli zařazení do skupiny B. Bude to sice křest ohněm, ale zase aspoň budeme mít srovnání s – řekněmě – „středem“ startovního pole a to rozhodně není na škodu. 

Celkově jsme odehráli 5 zápasů. Hned v prvním utkání jsme narazili na velmi silného soupeře, což nás asi trochu zaskočilo, ale od druhé půle jsme začali hrát s větším nasazením a co mě těšilo nejvíc, že se zapojovali i noví hráči a hráčky. Začali jsme být vyrovnaným soupeřem, jen ty skládky nám moc nešly. Další zápasy pak byly trochu jako na houpačce, občas táhnul tým za jeden provaz a vždy to bylo hned znát. Občas ale zase na hřišti hrál 1 či 2 hráči a zbytek tak nějak stál opodál.  

Na tomto turnaji mě vůbec nezajímalo skóre, ale odvedená hra a ta v momentech, kdy všichni chtěli hrát nebyla vůbec špatná. Na první turnaj a na to že jsme hned skočili do skupiny B jsem s naším výkonem opravdu spokojený a máme rozhodně na čem stavět. 

Abych navázal na začátek tohoto článku – co musím jednoznačně vyzdvihnout je nálada v týmu – vezl jsem v autě tam 3 kluky a zpět 3 holky (ano, chtěli se prostě prostřídat v autech :-)). Nálada v autě byla pokaždé perfektní a „diskotéka“ v autě cestou domů neměla chybu. Je až neuvěřitelné, jak dokáže člověka nabít dětský smích. Doporučuji všem, je to lék na duši 😉 

„Come on Barbie, Let’s go party!!“ 😀

Příští týden se podíváme na Tatrovku, tak se s vámi zase o naše zážitky podělíme. 

Honza Šmíd
Trenér U10

[Ukázat prezentaci]

V neděli 10.9.2023 náš tým věkové kategorie hráčů a hráček věkové kategorie do dvanácti let vstoupil do pozimní části turnajů. První turnaj sezóny je již tradičně konal na hřišti Rugby Clubu Mountfield Říčany.

Hned na začátek musím bohužel konstatovat, že na pomyslném jasném nebi se nám objevil velký mrak a to v podobě značného množství omluvenek a tím absence 50% hráčů. V letošním roce mám na soupisce 20 hráčů a nikdy by mě nenapadlo, že budu mít problém dát dohromady alespoň 10 dětí. Je třeba si uvědomit, že se na začátku sezóny snažím v dětech probudit lásku k týmové spolupráci a že tak společně pracujeme na morální hodnotě, která je základním stavebním kamenem dobré povahy v celém životě. Děti, které hrát chtějí, pak nemají dostatek kamarádů v týmu a hrají turnaje v minimálním počtu bez možnosti střídání.

Týmová práce je základem našeho dlouhodobého úspěchu.
Matka Tereza

Co se týká samotné hry, tak jsem byl spokojen. Zápasová nerozehranost byla patrná pouze v prvním poločase našeho úvodního zápasu, kde nás soupeř zaskočil svou rychlostí a bojovností. Naštěstí jsme se velmi rychle dokázali probudit z prázdninové ospalosti a v dalším průběhu turnaje jsme převzali otěže my, kdy jsme na hřišti předváděli pěkné výkony. V tomto turnaji jsme zaznamenali jednu těsnou prohru a jednu jednoznačnou výhru a to je pro náš rozvoj dobře.

Naše hra má ještě mnoho nedostatků, nicméně jsem přesvědčen, že společnou prací se vše stabilizuje a budeme zase opravdu dobří.

Všem zúčastněným hráčům děkuji. Děkuji také rodičům, co svoje dítko na turnaj poslali.

Trenér U12
Homola Ladislav

První historické utkání nedopadlo úplně podle našich představ. Po několika letech spolupráce s ragbisty z Babic jsme začali v létě řešit možnost přidat k naší fungující spolupráci hráče z Vrchlabí. Domluva byla krátká, ale jasná, kategorie U14 a U16 posílíme hráči z Vrchlabí.

Rozlosování soutěže, které přišlo předposlední srpnový víkend nám určilo prvního soupeře v podobě RC JIMI Vyškov. Vzhledem k prázdninám jsme se stihli domluvit na krátkém soustředění na našem hřišti, které proběhlo den před zápasem. Na soustředění jsme měli 8 hráčů z Přelouče a 6 z Babic. Hráči z Vrchlabí bohužel nemohli dorazit, ale měli jsme domluveny 4 hráče na neděli do Vyškova.

Cesta do Vyškova byla bez problémů a tak jsme po desáté dopoledne vstoupili do areálu. Zejména mladší hráči byli překvapeni velikostí hřišti, na kterém se měli pohybovat. Protože jsme byli v areálu dříve nežli domácí, tak jsme volný čas využili k tomu, abychom si prošli hřiště a u každé lajny (brankoviště, pětimetrovka, 22 apod) si řekli, co chceme hrát. Za chvíli nás doplnili 3 hráči z Vrchlabí a my se těšili, jak v 17 hráčích nastoupíme v nových dresech.

Po rozcvičce a těsně před zápasem jsme se dozvěděli, že tři naši hráči do boje nezasáhnou, protože vznikly administrativní potíže. Rozpadla se nám tak nejenom první řada, ale byli jsme nuceni hrát i bez zadáka. Ve velmi improvizované sestavě jsme absolutně nezachytili začátek utkání. Po první pětce jsme další dvě dostali po našem výkopu a bojácném přístupu ke skládání soupeře. Ve druhé polovině prvního poločasu se obraz hry opticky srovnal. Pokud jsme měli míč v držení, tak se nám dařilo nahrávat (bohužel bez postupu směrem vpřed). Při prvním rucku se objevila další nedůslednost, která nás provázela po zbytek zápasu, a tou bylo nedočištění hráče, který ruck zakládal. První hráč většinou pohledem hledal někoho, kdo za něj tu „černou“, ale nutnou práci udělá. Výsledkem byl získaný míč soupeřem a další útok na naše brankoviště.

Po poločase jsme díky individuálním kvalitám Davida Hetycha zaznamenali dvě položení s prokopnutím Matyho Janouška. Pak většině hráčů úplně odešla fyzická kondice, přidalo se zranění žeber náhradního hráče první řády, a i přes další položení Davida se skóre zastavilo na 69:21.

Jestli si někdo zaslouží vyzdvihnout, tak by to byl David Hetych, Maty Janoušek, Hans Křivčík a Tomáš Wolajnyk, který hrál s indispozicí bolavého kolena.

Pokud bych to měl shrnout, tak jsme propadli v základních aspektech rugby. Krom výše vypsaných hráčů jsme neskládali, přes trénink trojiček v roji jsme se alibisticky zbavovali míče nahrávkou na hráče za námi a tím ztráceli území, Nečistili jsme rucky, v útoku jsme podlehli vosímu syndromu, takže naše křídla hráli na úrovni vnější tříčtvrtky a útoky jsme rozebíhali směrem šikmo, nebo dokonce dozadu.

I přes takovýto výsledek děkuji všem hráčům, že se rvali jako lvi o výsledek a doufám, že na vlastní oči viděli kolik práce je před námi

I kategorie U16 zahájili svou sezónu a to v sobotu 2. září. Utkání s RA Olymp se odehrál v Babicích a tým pro sezónu 2023/24 nazvaný VBP Academy nemohl do sezóny vstoupit lépe, když zvítězil 57:22.

Název VBP Academy byl zvolen po dohodě týmu z Vrchlabí, Babic a Přelouče, a pod touto značkou bude i tým v celé sezóně vystupovat.

Ač se zdá výsledek docela vysoký hra byla poměrně vyrovnaná  a největší slabinou se ukázala špatná obraná činnost útočné řady Olympu, kterou naopak naše útočná řada přehrávala. Tým se spolu viděl na hřišti poprvé a z tohoto pohledu pracoval velmi slušně.

Z našich hráčů bodovali Pižl 24, Turek Roman 16 a doplnili je hráči Špindel 7 a Haas 10. Malou kaňkou z našeho pohledu byla žlutá karta Zatorského za opakované přestupky ve hře, respektive zapojování se do skrumáží z boku.

Tak jsme se konečně dočkali. Po dlouhém plánování a přípravách jsme v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek 22. 6. 2023 nasedli do autobusu v Přelouči a vydali se směr Klagenfurt am Worthersee – tedy na United World Games 2023 – tzv. Olympiádu mládeže. Na palubě jsme přivítali týmy: U12 (pouze hráči a hráčky RC Přelouč), U14 (ve spojení s klubem Rugby Babice) a U16 (opět ve spojení s klubem Rugby Babice). Dále pak jsme ještě měli 2 dívky do kategorie U15 Girls – kde se zařadily k týmu RC Strong Girls – respektive Czech Barbarians. 

Čtvrtek 22.6.2023 – cesta a ubytování

Nálada v autobuse byla perfektní – všichni byli plní očekávání a už dlouho jsme se nemohli dočkat. Nevadilo nám ani pekelné vedro, které ten den panovalo všude od rána. Prostě jsme si zazpívali, parádně jsme se pobavili a najednou jsme se ocitli v Klagenfurtu – městu mezi malebnými kopci východní části Alpského pohoří hned vedle obrovského jezera Wörthersee. Po příjezdu na stadion následoval check-in, který proběhl nečekaně rychle a hladce a následně jsme se ubytovali ve stanech, které jsou po obvodu krásného stadionu Hypo-Arena (Wörthersee Stadion), který má kapacitu až 32000 návštěvníků. Večer už přišla únava, tak jsme rychle zapadli do skládacích lehátek, spočítali pár oveček a upadli do zaslouženého spánku.

Pátek 23.6.2023 – První zápasy a zahajovací ceremoniál

V pátek ráno byl budíček velmi brzy, protože již v 9:40 nás čekal první zápas U16. Když jsme zjistili jaká je fronta u snídaně, tak nás trochu zamrazilo, jestli vůbec snídani stihneme, ale nakonec vše klaplo jak hodinky a před 9. hodinou už jsme byli na hřišti Koschatzplatz, kde čekali na naše mladíky z U16 hodně nahecovaní Texas Rugby. Při prvním pohledu na jejich tým jsme měli trochu obavu, zda sem neposlali omylem tým mužů. Naši kluci se ale nezalekli a musím sám za sebe říct, že jsem zažil asi nejemotivnější zápas rugby za celý můj život. Atmosféra mezinárodního turnaje, obrovské nahecování a nasazení všech hráčů nakonec znamenali, že jasného favorita jsme porazili 19:10 a postarali se tak o obrovské překvapení, o kterém se mluvilo v kuloárech celý den. Před všemi hráči hluboce smekám a děkuji – postarali jste se mi (a nejen mně, to jsem si jist) o nádherný okamžik, který už bylo hodně těžké překonat. Vzhledem k tomu, že bohužel jen několik dní před událostí se organizátoři dozvěděli, že tým z Ukrajiny nemůže vycestovat přes hranice, tak se musely tyto zápasy zrušit – to znamenalo, že pro pátek měli U16 splněno.

Odpoledne pak čekaly 2 zápasy hráče U14. Pro většinu hráčů to byla úplně nová zkušenost a myslím, že to přeci jen trochu hráče zaskočilo. Do prvního zápasu proti sportovní škole z německého Erfurtu nevstoupili vůbec špatně, ale přeci jen nebyla hra dobře organizovaná, udělalo se pár chyb a to se v sedmičkovém ragby zkrátka hned projeví. Proto pak těsná prohra o 1 pětku (14:21) hodně zamrzí, obzvlášť, pokud cítíte, že se protivník porazit dal. Následoval zápas proti holandskému týmu Wassenaar Warriors a zde jsme se chytali za hlavy dvojnásob. V prvním poločase jsme bohužel opět spoustou nevynucených chyb darovali soupeři 3 položení. Do druhého poločasu se trenéři pokusili tým nahecovat a druhá půle byla NESKUTEČNÁ. Kluci protivníka tlačili jak mohli, ale bohužel se podařilo položit pouze 1 pětku. Je obrovská škoda toho prvního poločasu, protože kluci ukázali, že když opravdu zaberou, tak mohou hrát s kýmkoliv (holandský tým skončil nakonec na 2. místě!). Prohra 7:21 nebyla důvodem k jásotu, nicméně výkon v druhém poločase určitě ano – díky kluci.

K večeru se nám nad stadionem objevily černé mraky a nejen že dost silně sprchlo, ale sem tam se objevil i nějaký ten blesk. Došlo tedy k malému posunu zápasů, ale i tak se nakonec ke slovu dostala i kategorie U12. Pro tyto hráče a hráčky to byla asi úplně první konfrontace se zahraničními týmy a hlavně na tak veliké akci. V prvním zápase narazili na rakouský tým Rugby Hargelsberg a na mě osobně to působilo, že byli všichni tak trochu „opaření“. Hra byla taková rozcuchaná, padaly nám balóny z ruky a zkrátka to nebylo „vončo“. Tento tým má určitě na víc, ale tak i to se občas stane. Prohra 10:40 odpovídala tomu, co se na hřišti odehrávalo. Nebyl ale důvod věšet hlavu, naopak. Je to pro nás nová zkušenost, pojďme jí využít, pojďme si ty zápasy víc užít a neřešme, kde jsme a jak to dopadne. Následoval zápas proti Strong Girls a tam si náš tým spravil chuť výhrou 50:0. Gratuluji!

Po celý den měly také zápasy naše děvčata, které k čemu nastoupily, to vyhrály. Tady není moc co řešit, holky předváděly perfektní výkony a byly oporami svého týmu. Perfektní práce holky!

Pak už ale rychle na stadión, kde se už připravoval slavnostní ceremoniál. Klasický nástup jednotlivých výprav, jak to známe z olympiády byl neskutečný zážitek a následující show, kde se předvedlo spousta mladých sportovců (tanec, slamdunk basket, stunt bikes, atd.) byla báječná a všichni se parádně bavili. Pak opět šup na lehátko a nabrat síly na další den.

Sobota 24.6.2023 – dokončení skupin a Players Party

V sobotu byla situace ráno v podstatě totožná, první zápas U16 měli naplánovaný na 9:40, jen na snídani již nebyla taková fronta, takže ráno proběhlo v poklidu a hráči byli připraveni postavit se na hřiště proti spojenému týmu z německého Lipska a Erfurtu. Nabuzení předchozí výhrou nad Americkým týmem nastoupili naši borci ve velkém stylu a skvělým výkonem nedali soupeři moc šancí a výhrou 21:5 se vyšvihli na první místo v tabulce své skupiny. Perfektní výsledek a klukům gratuluji. Jsem si jistý, že to pro ně samotné byl grandiózní zážitek. Večer v 18:20 tedy nastoupili proti druhému týmu druhé skupiny, kterým byl rakouský tým Donau Wien. Protivník nastoupil do zápasu velmi tvrdou hrou a ta nesla ovoce. Fyzická převaha, tvrdá hra a několik srážek na hraně pravidel naše chlapce trochu zaskočily a jejich hra nebyla tak energická a kompaktní jako ráno. Je také nutné objektivně uznat velkou kvalitu hry soupeře. To, co nám se dařilo v předchozích zápasech se dařilo našemu protivníkovi. Nakonec to byla poměrně jasná prohra 0:43, což samozřejmě zabolí, ale je potřeba ten zápas hodit za hlavu, protože to znamená, že se v neděli můžeme poprat o bronzovou medaili a to za to stojí! 

Na kluky U14 čekal v sobotu známý tým z Říčan. Zde byl protivník jednoznačně nad naše síly a prohra 0:47 proti budoucímu vítězi celého turnaje U14 přeci jen nemusí tolik bolet, ačkoliv hráči toto samozřejmě ihned po zápase neřeší. Následoval poslední zápas ve skupině a vzhledem k rozpisu turnaje U14 a třem prohrám už to znamenalo i poslední zápas na turnaji. Bylo potřeba se oklepat a proti RC Graz pořádně zabrat, ať si kluci ochutnají pocit výhry. A naštěstí se to podařilo. Kluci nedali protivníkovi v podstatě ani metr trávníku, hra probíhala téměř výhradně na půli protivníka a kluci si na závěr turnaje položili spoustu pětek. Výhra 57:0 mluví za vše. Kluci – Gratulujeme! 

Na kategorii U12 čekal poslední zápas skupiny B a to proti jednoznačnému favoritovi této skupiny maďarskému Esztergomi Vitézek. Výsledek 5:30 je nakonec poměrně pěkný na to, jaký byl mezi týmy rozdíl. Tento výsledek znamenal 3. místo ve skupině B a následně tedy zápas proti 1. týmu ze skupiny A, kterým byl německý St George’s RUFC. Pořád bylo o co se poprat, protože vítězství by znamenalo postup mezi nejlepší 4 a tedy stále možnost bojovat o vítězství v turnaji. Tým byl skvěle namotivován a do zápasu dali kluci i holky úplně všechno. Bohužel to jen o 1 pětku nestačilo a prohra 15:20 znamenala zakončení turnaje pro náš tým U12. Následně se ukázalo, že tato prohra byla s týmem, který celý turnaj U12 vyhrál, takže to přeci vůbec není nic za co se stydět. NAOPAK! Klobouk dolů děcka, byla to pecka! 🙂

I naše děvčata měla v sobotu na pilno a nejdříve prohrály s týmem Laza Sport SE 15:21, čímž jejich tým skončil na 3. místě ve skupině. Pak je čekal zápas o postup do finále (v kategorii U15 Girls byly pouze 4 týmy), kde si daly odvetu s týmem Laza Sport SE a tentokrát je porazily 29:17 a tedy si zajistily místo ve finále, kde se nakonec v neděli utkaly v dalším českým týmem RC Strong Girls.

Po všech těch náročných zápasech na všechny účastníky čekala odměna v podobě Players Party. V ochozech stadionu burácela muzika a bylo vidět, že si to všichni mladí sportovci náramně užívají. Spousta nových přátelství, zábava, nové a krásné zážitky – to přesně je cílem těchto her a tento cíl byl myslím splněn na 100%. Chtěl bych tímto poděkovat organizátorům UWG 2023 za perfektní práci. Určitě není jednoduché uspořádat událost pro 8000 účastníků z 30 zemí světa. Děkujeme!

Neděle 25.6.2023 – finálové zápasy, medaile a odjezd

V neděli nakonec čekaly zápasy pouze na kategorii U16 (souboj o bronz) a dívky U15 (souboj o zlato). První na řadu přišla děvčata, která musela nakonec oproti plánu odehrát zápas v brzkých ranních hodinách. To je ale nerozhodilo a my máme obrovskou radost, protože tým Czech Barbarians nádherný zápas proti Strong Girls vyhrály těsně 21:19 a tedy si odvážejí zlaté medaile a pohár pro vítěze! OBROVSKÁ GRATULACE HOLKY!!!

No a poslední zápas celého víkendu se blížil. Výsledky předchozích zápasů nám do boje o bronz poslaly již známý tým Texas Rugby, který jsme na začátku porazili. Jak asi chápete, očekávání bylo veliké. Už jsme je jednou porazili, tak to prostě uděláme znovu, no ne? Bohužel, se nám tam sešlo několik zranění a co čert nechtěl, zrovna to byly opory týmu. I tak ale kluci do zápasu šli s jasným cílem si ty bronzové medaile vybojovat. Je ale nad slunce jasné, že protivník šel do zápasu s úplně stejnou motivací. Zápas to nebyl špatný, ale náš tým nepředváděl tu kompaktní a sebevědomou hru z prvního dne. Naopak protivník se vyvaroval chyb a zlepšenou hrou nás bohužel k většímu tlaku nepustil. Konečný výsledek 12:33 sice znamenal, že bereme neoblíbené brambory, ale určitě všichni hodnotíme turnaj jako velmi povedený a klukům patří obrovské DÍKY! Postarali jste se nám o spoustu emocí a za to vám DĚKUJEME!!

Následovalo rozloučení se stadionem , a pak už zase hurá zpět do Čech vstříc prázdninám. Nálada v autobuse cestou zpět byla snad ještě lepší, než cestou tam. Takovéto akce mají obrovskou sílu v tom, že ať se na hřišti děje cokoliv, tak mimo hřiště je to jednoznačná výhra. Silnější vazby, nová přátelství a nová motivace do dalšího rozvoje. Příště to přeci chceme vyhrát, protože NA TO MÁME!

Dovolte mi poděkovat všem sponzorům této akce, také rodičům dětí, kteří na každou akce připraví nějaké dobroty na prodej a tyto peníze potom použijeme na podobné akce právě pro děti a v neposlední řadě samozřejmě samotnému RC Přelouč. Díky Vám bylo možné poskytnout tento zájezd dětem za velmi dobrou cenu. 

Dovolte mi také poděkovat všem trenérům a rodičům, kteří se nebojí vycestovat s hromadou dětí, starat se o ně a vzít za ně zodpovědnost – to opravdu není jen tak! Bez Vás by to opravdu nešlo! DĚKUJEME!

Také samozřejmě děkujeme rodičům, že nám děti svěří, že v nás mají důvěru a zároveň mají zájem o to, aby jejich děti zažily něco mimořádného! Ani bez Vás by to nešlo – děkujeme!

No a asi největší díky patří všem hráčkám a hráčům! Byli jste perfektní, nemuseli jsme řešit žádné zásadní problémy, všichni se řídili nastavenými pravidly a hlavně jste skvělá parta! Přejeme Vám, ať Vám to vydrží co nejdéle a hlavně ať takových zážitků máme co nejvíc! 

Tak za rok zase? 🙂

Jan Šmíd

[Ukázat prezentaci]