S koncem roku je zvykem bilancování a zhodnocování a ani my nebudeme výjimkou. Než se ale vrhneme k jednotlivým kategoriím, tak bych chtěl za všechny trenéry a vedení klubu poděkovat všem rodičům, které nám svěřili děti, abychom se podíleli na jejich výchově. Je to pro nás obrovský závazek a i když to všichni trenéři dělají ve volném čase, tak to ani jeden z nás nebere na lehkou váhu a dětem se snažíme předat to nejlepší z nás. Největší odměnou pro nás je vidět, jak se děti rozvíjí a hlavně, že je to baví. A to, že jich stále přibývá nám tak nějak dodává sebevědomí, že to neděláme úplně špatně. 🙂

To ale neznamená, že se nechceme zlepšovat – stále pracujeme na vzdělávání trenérů, zavádíme program dlouhodobého rozvoje hráče, snažíme se nabrat nové trenéry a to vše pro to, abychom děti rozvíjeli stále lépe a z nich aby vyrostly silné osobnosti s láskou ke sportu – ať už se budou v budoucnu věnovat čemukoliv. To je náš hlavní cíl!

Zároveň bych chtěl tímto poděkovat také trenérům – dámy a pánové, odvádíte skvělou práci! Jsem si jist, že nejen vedení klubu, ale především děti a jejich rodiče si obrovsky váží toho, že věnujete svůj volný čas dětem a klubu. Děkujeme!

A teď už tedy k hodnocení sezóny – nejdříve celkově za mládež. Nemohu začít jinak, než že se podařila úžasná věc – na podzim jsme dosáhli 100 členů v mládežnických kategoriích, což je na Přelouč myslím téměř nadpozemská událost. Je skvělé, že se nám daří eliminovat předsudky spojené s tímto krásným sportem.

Podzimní sezónu jsme tradičně zahájili na konci prázdnin ve Břehách na soustředění mládeže, kterého se zúčastnili i hráči a trenéři z klubu Rugby Babice, se kterými již delší dobu spolupracujeme a oboustranně máme radost, že toto spojení funguje a přináší nejen sportovní zlepšení, ale také nové vztahy a přátelství. Soustředění proběhlo bez sebemenších problémů, užili jsme si kromě spousty tréninků také paintball, plavání, ohýnek, opékání buřtů, zpívání s kytárkou, kino, stolní fotbálek, stezku odvahy, ragbyathlon a další spoustu zábavy. Čtyři dny uběhly jak voda a my se mohli se začátkem školního roku vrhnout do nové sezony s novým složením našich kategorií, protože v tomto období dochází k posunu dětí do starších kategorií.

Kategorie U4/U6

Trenéři: Kamila Moníková, Martin Kohout

Tato nejmladší kategorie je stále ještě trochu v plenkách – tedy ne děti, ty už plenky nenosí, ale kategorie jako taková vznikla v podstatě na jaře tohoto roku. Je naprosto úchvatné, kolik dětí a rodičů se podařilo Kamče a Martinovi zaujmout a tato kategorie má přihlášených 19 dětí, což je pro start opravdu skvělé. V této kategorii jde hlavně o zábavu, aby to děti bavilo a při trénincích je kladen důraz na hry, které rozvíjí především všeobecný pohyb a koordinaci. V jarní části se zúčastnili tří turnajů, v Přelouči, na Tatře a v Babicích. V podzimní části po odchodu ročníku 2016 do vyšší kategorie, kde „zůstaly“ tří a čtyřleté děti se už na turnaj nepodařilo odjet. Nicméně v jarní části sezóny je hlavní cíl se zapojit do turnajových klání a porovnat se s konkurencí. Přeji dětem i trenérům, aby je neopouštěla radost a nadšení.

Kategorie U8

TRENÉŘI: Pavel Křivčík, Milan Novák

V této kategorii máme přihlášených 17 dětí, což je naprosto super, nicméně na tréninky chodí sotva polovina a na turnaje ještě méně. Pokud děti nechodí na tréninky pravidelně, tak není možné je naučit základní herní prvky a účast na turnaji pak nemá smysl. Děti jsou velice šikovné, takže pokud zlepšíme docházku, tak jsem si jistý, že na jaře už budeme ukazovat na turnajích naší sílu a schopnosti. Ragby je týmový sport a každý jednotlivec je součástí tohoto týmu. Na každém jednotlivci vše stojí a také padá. Ne nadarmo je „soudržnost“ jedním z hlavních principů ragby. Apeluji tedy především na rodiče – pojďme zlepšit docházku na tréninky a především na turnaje – protože tato smečka malých bizonků má obrovský potenciál – ale pouze spolu dohromady.

Kategorie U10

TRENÉR: Jan Šmíd

Na jaře jsme se i v této kategorii potýkali s nepravidelnou docházkou, to se nám ale podařilo úžasně zlepšit a na podzim už jsem měl na každém tréninku tlupu hladových (rozuměj po sportu) rošťand a rošťáků. Podařilo se nám odjet na téměř všechny turnaje v sezóně – vynechali jsme pouze ty celorepublikové, na které prozatím – opakuji PROZATÍM – nemáme výkonnost. Hned první turnaj se ukázalo, jak skvělé děti a rodiče máme v týmu, protože i když se bohužel ze zdravotních důvodů nedostavil trenér, tak rodiče rozhodli, že to s dětmi zvládnou sami – úžasné a já moc děkuji za takový přístup. Co se týče výsledků – začátek sezóny byl vlažný a měli jsme problémy se porovnat i s týmy v nejnižší skupině „C“. Osobně si myslím, že kdybychom se sešli na soustředění ve větším počtu, tak je rozjezd o něco lepší, takže opět apeluji na rodiče – prosím, neplánujte si nic na konec prázdnin – vždy tam máme soustředění, které děti neskutečně stmelí. Postupně se ale naše výkony zlepšovaly, parta se stmelovala a dokonce jsme na některé turnaje odjeli v takovém počtu, že jsme mohli nasadit 2 týmy – to je perfektní a moc děkuji za skvělou turnajovou docházku. Když se nám sešel tým dobře, byli jsme naprosto vyrovnanými soupeři již ve skupině „B“, což je úžasný posun. Teď si střihneme pár zimních turnajů v Říčanech a na jaře už se celostátních turnajů bát nebudeme – to jsem si jist!
Co musím ale vyzdvihnout je úžasná chemie v tomto týmu – děti jsou skvělá parta, v autobusech i na turnajích jsme si vždy užili kopec srandy a tak to má být. DĚKUJI!

Kategorie U12

TRENÉR: Ladislav Homola

V této kategorii je třeba také vyzdvihnout perfektní tréninkovou i turnajovou docházku. Dovolím si zde použít slova trenéra Ládi – v této kategorii přichází děti a odchází sportovci. S tím se nedá než souhlasit. Ačkoliv zábava je pořád potřeba, tak v této kategorii je již kladen větší a větší důraz na sportovní stránku věci. Je to poslední předstupeň před opravdovým patnáctkovým ragby a tedy už musí všichni začít přijímat určité role v týmu a s tím spojenou zodpovědnost. I kategorie U12 se zúčastnila téměř všech turnajů v podzimní sezóně. V této kategorii jsou pouze 2 výkonnostní skupiny „A“ a „B“ – vzhledem k tomu, že ke konci podzimu naši bizonci nenašli ve skupině „B“ již přemožitele, tak jsem si jistý, že na jaře máme cíl jasný. 🙂

Kategorie U14

TRENÉŘI: Milan Kouba, Michal Doležel

Když jsme v předchozí kategorii mluvili o přerodu z dětí na sportovce, tak zde už mluvíme o přípravě na muže a ženy. Změna je to obrovská – z půlky hřiště se hraje na celém hřišti, z 9 hráčů je 15. hraje se zkrátka už klasické patnáctkové ragby a každý hráč(ka) na hřišti má svojí roli. Pokud se v U12 ještě může podařit jednotlivcům táhnout celý tým, tak zde už je naprosto jasné, že musí makat každý jednotlivec na 100%. Na začátku sezóny byla tato změna pro nás trochu velké sousto a bohužel nám na začátku hodně ujížděl vlak. Musím vyzdvihnout obrovské nasazení a úsilí obou trenérů, kteří se prostě kousli a řekli si, že s tím musí něco udělat. A ejhle, již po několika zápasech bylo znát, že si hráči zvykají na svoje role a hra se opravdu výrazně zlepšila. Ačkoliv výsledkově to nebyla žádná hitparáda, tak herně už jsme vlak začali dohánět a věřím, že na jaře na vlak naskáčeme v plné parádě. A protože se v této kategorii také konají turnaje Open 7s, tak se trenéři rozhodli účastnit i těchto turnajů, ve kterých jde krásně sbírat zkušenosti a rozvíjet především útok. Hráči si výsledkově spravili chuť opravdu náramně, protože kromě jednoho jediného zápasu porazili vše, co jim přišlo do cesty. Gratulace! Nesmím opomenout, že v této kategorii úspěšně spolupracujeme již delší dobu s klubem Rugby Babice, za což jim děkujeme!

kategorie U16

Trenér: Květoslav Vykoukal

I v této kategorii spolupracujeme s klubem Rugby Babice a protože hráči jsou na sebe zvyklí z předchozí kategorie, tak zde si dovolím tvrdit, že už nejde o spolupráci dvou týmů, ale o jeden tým – řekněme Babilouč nebo snad Přelbice? Inu, vyberte si dle uvážení. Tým je dobře sehraný a zdobí ho obrovská bojovnost. Výsledkově si troufám tvrdit, že jsme vyrovnaní s ostatními týmy, občas jsme šťastnější my, občas soupeř, ale tak to bývá. Potřebovali bychom ještě více hráčů, abychom mohli na zápasy jezdit s plnou lavičkou. Vzhledem k tomu, jak jsou naplněné předchozí kategorie, tak věřím tomu, že se nám i tato kategorie v budoucnu příjemně zaplní. A i zde jsme byli na turnajích Open 7s, kde byli naši hráči velmi úspěšní – také gratulace!

Kategorie U18

Trenér: Robert Kašpar

V této kategorii se bohužel potýkáme s velkým nedostatkem hráčů a ani ve spojení s Babicemi nedáme kompletní tým, takže došlo ke spojení dokonce 3 týmů – Přelouč, Babice a Petrovice. Organizovat tréninky pro 3 týmy je dost složité, i tak ale má tento tým potenciál a podařilo se nasbírat nějaké výhry. Naši hráči z této kategorie už trénují i s muži RC Přelouč a pomalu se připravují na přestup do našeho mužského týmu. To by měl být ostatně cíl všech hráčů z předchozích kategorií – připravit se na přestup do hlavního týmu a pomoci držet tak dobrou pověst  a tradici našeho klubu. Jen tak dál kluci a holky – jste budoucnost RC Přelouč.

A co nás čeká?

Nyní se soustředíme na zimní přípravu, která bude probíhat od ledna v tělocvičně. V kategoriemi U8 – U12 určitě chceme zajet na pár turnajů v kryté hale v Říčanech, abychom si zase zvykali na zápasové tempo a mohli se plnohodnotně připravit na jarní část sezóny, která vyvrcholí mistrostvím republiky a doufejme i nějakým zahraničním turnajem – nechte se překvapit.

No a těm co to dočetli až sem mi dovolte popřát krásné vánoce a hlavně co nejlepší vstup a vůbec celý rok 2023, věřím že to bude rok plný nejen sportovního nadšení.

Honza Šmíd
Trenér kategorie U10 a člen VV RC Přelouč

V neděli 9. října se konal již 4. turnaj kategorie U10 a to dokonce u nás doma v Přelouči. Jako vždy se doma chce ukázat co nejvíce hráčů a tentokrát, neptejte se mě jak je to možné, se dokonce zúčastnilo 15 hráčů ze 14. Jak říkám – neptejte se mě jak je to možné, zkrátka se na světě dějí i takové věci. 🙂 Bohužel, radost netrvala dlouho, jednoho hráče nám ještě před začátkem nepustila do hry nevolnost a hned při prvním zápase se nám zranila jedna z hráček (naštěstí to nebylo nakonec nic vážného, ale do hry se nám už bohužel nevrátila). 

I tak bylo ale dostatek hráčů a hráček abychom postavili doma 2 týmy, z čehož mám vždy obrovskou radost. Do skupiny C jsme nominovali téměř výhradně dívčí tým doplněný dvěma borci, kteří ještě potřebují sbírat zkušenosti. Tým ve skupině C odehrál 4 zápasy a nutno dodat, že i přes snahu všech na hřišti se nedařilo téměř vůbec skládat a bez skládek se bohužel ragby hrát nedá. Nebo hrát se dá, ale… Musíme zkrátka pracovat stále dokola na skládkách a hlavně na odbourávání strachu z kontaktu. I křehké děvče vybavené správnou technikou skládky dokáže skládat téměř kohokoliv, kdo se před ní postaví. Na druhou stranu, když už jsme se k balónu dostali, tak jsme byli schopni vypracovat si i hezké šance a za to musím všechny pochválit. 

Ve skupině B jsme odehráli také 4 utkání a bylo to jako na houpačce. V podstatě se stalo tradicí, že první zápas na turnaji nám nesedne. Na hru Slávie jsme nedokázali vůbec reagovat, naše hra byla chaotická a vůbec jsme nedodržovali co jsme se na trénincích učili. Zkrátka jsme narazili na silnějšího soupeře a sami jsme nepředvedli zdaleka na co máme a podle toho také zápas vypadal. V tomto týmu ale dříme obrovská mentální síla i po takovém výprasku se zvednout a do dalšího zápasu se vrhnout jako kdyby se nic nestalo. Druhý zápas proti Modré mašině z Říčan byl i přes velké množství chyb plný nádherných akcí na obou stranách. Hráli jsme neskutečně obětavě a hlavně týmově a opět moje ragbyové srdíčko plesalo. Super zápas a děkuji za něj všem hráčům, protože tam nechali vše. Možná i více… Protože v dalším zápase proti Modré skále z Říčan jsme zase tahali za kratší konec. Nasazení tam bylo, ale přihrávky se vůbec nedařily, opět se do hry vloudil chaos a i ta týmová hra z druhého zápasu jakoby zmizela. Poslední zápas proti Iuridice jsme se ale opět zvedli a první poločas byl jako ze snu, protivníka jsme nepouštěli téměř k ničemu a pokládali jsme pětku za pětkou. Bohužel, druhý poločas soupeř chytil druhý dech a nám už možná nestačily síly. Prostě jak na houpačce. 

Ať jsme hráli jak jsme hráli, užili jsem si turnaj parádně. Strašně mě baví, jaká mezi hráči vzniká parta – myslím, že na některých fotkách je to krásně vidět. 🙂

Závěrem samozřejmě musím poděkovat všem, kdo se na organizaci turnaje podíleli. Od Výkonného výboru, přes členy a hráčky/hráče až po rodiče a příznivce našeho klubu – byli jste všichni super! A v neposlední řadě děkujeme obchodnímu domu Tesco v Přelouči za podporu v podobě odměn pro všechny týmy.

Ragby ZDAR!

Honza Šmíd

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►

4.9.2022 – Společenstvo rodičů – Petrovice (Skupina B)

Hned první turnaj v sezóně a hned průs… ehm… To bych byl už asi moc konkrétní. Zkrátka trenéra, který měl s kategorií U10 vyrazit na turnaj postihly v noci nečekané střevní potíže… Já jsem byl bohužel úplně mimo Přelouč a tedy rodiče, kteří se s dětmi sešli u autobusu čekalo nelehké rozhodování – buď se turnaj odpíská nebo to vezmou na sebe a s dětmi vyrazí směr nové dobrodružství. Já se tímto klaním všem přítomným až k zemi, protože rozhodnutí bylo jednomyslné – jedeme i bez trenérů. 

Pokud dovolíte, malé vyjádření k výletu…. Hned ráno nastala komplikace a U10 byly bez trenéra. Měli jsme na výběr dvě možnosti…. Výlet zrušit a nebo dát turnaj bez přítomnosti trenéra. Jelikož nás bylo dost dospěláků a děti byly natěšené, pojali jsme to jako výzvu a rozhodli se pro druhou variantu. Musím říct, že uhlídat bandu 9 malých bizonků a dohlédnout na to, aby bylo vše tak jak být má je vážně očistec (trenéři mají můj obrovský obdiv). Nicméně…. Děti se do zápasů vrhly s vervou. Krásně skládaly, výborně si přihrávaly a rvaly se až do posledního dechu a přestože to na vítězství nestačilo, děti byly nadšené. 

11.9.2022 – Dvě krize – Říčany (Skupina C)

Proč 2 krize? Rád vysvětlím. Jako trenér se snažím mít vždy s sebou desky s papíry na zápisky a také na zapisování výsledků – a poslední dobou především na malby mých Bizonků. Tyto desky nejen, že slouží k již zmíněným aktivitám, ale jsou i takový lakmusový papírek toxicity trenéra – když je držím v ruce, něco si zapisuji, tak je vše v pořádku. Jakmile ale desky větší rychlostí opustí mojí ruku směrem k zemi, tak se dá taková situace označit jako krizi trenéra. Jak již název tohoto dílu trilogie napovídá, stalo se to hned 2x. 

18.9.2022 – Návrat šišky – Praga (Skupina C)

V závěrečné části trilogie nás čekal výlet na Pragovku, kam tradičně jezdíme vlakem. Předpověď počasí nebyla úplně lákavá, i tak se nám na nádraží sešlo 7 Bizonků a jeden pak ještě dorazil do Prahy za námi. Na Pragovce na nás čekalo velmi příjemné překvapení v podobě sluníčka, které se prodralo mezi mraky a ačkoliv teplota nebyla úplně ideální, alespoň nepršelo a celý turnaj jsme odehráli v podstatě v suchu. Ale pojďme ke hře.

[Ukázat prezentaci]

Tak konečně jsme se dočkali domácího turnaje. Je to vždy skvělá možnost ukázat co jsme se naučili širšímu publiku včetně rodičů i prarodičů, sourozenců i kamarádů. Na turnaj se nám přihlásilo dohromady 21 týmů včetně 2 našich týmů – opět jsme se účastnili výkonnostní skupiny B a C. 

Skupina C

Sestava v této skupině je poměrně stabilizovaná, tentokrát byla posílena i několika nováčky, či navrátilci, co z důvodu nemoci či jiných delší dobu turnaje vynechávali. Ze hry těchto Bizonků jsem měl velkou radost, protože je stále vidět zlepšování a už zdaleka nejsme otloukánky a zápasy jsou stále více vyrovnané a je vidět i na dětech, že je to o to více baví a motivuje. Většina těchto hráčů a hráček příští rok zůstává v této kategorii a pokud udržíme vzestupnou výkonnostní tendenci, tak nás příští rok zcela jistě skupina B. Tak jen tak dál!

Skupina B

I ve skupině B je sestava poměrně stabilizovaná a změny jsou obvykle minimální. Mám obrovskou radost, že si držíme stále velmi dobrou kvalitu hry a bylo zcela evidentní, že motivace byla na domácím turnaji ještě o malinko větší. Odehráli jsme 4 perfektní utkání. 2 utkání byly celkem jasně v naší režii. Další 2 utkání byly ale obrovské bitvy, kde si hráči nedarovali ani metr trávníku zadarmo a asi zcela zaslouženě obě utkání skončily remízou.

Opět jsme si užili parádní den plný krásného ragby a podle ohlasů u nás byli všichni velmi spokojeni. Já tedy musím poděkovat nejen dětem, za jejich perfektní výkony a nasazení, ale také obrovskému množství lidí, kteří se podíleli na organizaci turnaje – všem moc děkuji, bez vás by to nešlo!

Nyní nás čeká v sobotu 4.6. Celostátní turnaj v Říčanech, kde se pokusíme zabojovat o vysněný pohár. Tak nám držte palce!

Ragby ZDAR!

Honza Šmíd
Trenér U10

Fotky z turnaje (kromě zdejší galerie níže) najdete také zde: U10 – 29.5.2022 – Přelouč – Homola Ladislav – album na Rajčeti (idnes.cz)

[Ukázat prezentaci]

1 2 ... 4 ►

Po týdnu jsme opět měli sraz na nádraží v Přelouči a to znamená jediné – jedeme vlakem. Půovdně jsme měli jet v počtu 12 dětí, bohužel na poslední chvilku nám odpadli 2 hráči ze skupiny B, což bylo dost nepříjemné, naštěstí po příjezdu jsme zjistili, že kluvi z Rakovníka díky chybě v organizaci vyrazili v počtu pouchých 4 hráčů, tak jsme je vzali mez naše Bizonky a musím říct, že se kluci rozhodně neztratili.

Skupina C

krůček po krůčku se s touto skupinkou Bizonků rozehráváme, výkony jsou trochu jako na houpačce, ale každým turnajem je to houpání menší a menší. Tentokrát byl začátek hodně ospalý. Stále se potýkáme s obavami ze skládek a od toho se odvíjí výsledky. Ačkoliv jsme schopni položit několik hezkých pětek, tak nejsme schopni konkurovat v obraně. Někteří hráči se trochu osmělují, získávají sebevědomí, ale zkrátka pořád to není ono a musíme na tom pořád pracovat. Co mě těší, je že i přes třeba nepříznivé výsledky se děti vždy znovu postaví do dalšího zápasu a je vidět chuť do zápasu a snaha o zlepšení. Takže dětem patří mé hluboké uznání.

Skupina B

Možná budu teď přehnaně kritický, ačkoliv hráči podali opět velmi dobrý výkon, tak dnes mi to nějak nepřišlo ono. Asi jsem se namlsal při předchozích 2 turnajích a tentokrát mi přišel výkon takový nemastný neslaný. Asi je to i tím, že jsme neměli kompletní sestavu a ačkoliv jsme měli velmi dobré parťáky z Rakovníka, tak zkrátka ta chemie nefungovala úplně perfektně. Měli jsme pouze 3 zápasy, za to ale poměrně dlouhé (2x 7minut). Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, ve 2 z nich jsme měli asi trochu větší hlad a urvali jsme vítězství. Nejurputnější zápas byl jako již tradičně s bandičkou ze Sedlčan, se kterými se potkáváme velmi často. Bohužel v tomto zápase mi hráči v posledních asi 2 minutách úplně přestali hrát a z dobře rozehraného zápasu nakonec byla buď remíza, nebo těsná prohra (nějak jsem z rozhořčení zapomněl vnímat skóre). I tak ale samozřejmě hluboké uznání patří i těmto dětem – vo tom žádná… 😉

No a příští týden už nás čeká domácí turnaj u nás v Přelouči, na který se všichni těšíme a doufám, že nás přijde podpořit spoustu diváků… Takže příští víkend – RAGBY ZDAR! 

Honza Šmíd
Trenér U10

[Ukázat prezentaci]

1 2 3 ►

Nedělní turnaj kategorie U10 byl naplánovaný v daleké Plzni a protože se podařilo na poslední chvíli zajistit i ubytování v tělocvičně základní školy Božkov v Plzni (tímto bych chtěl poděkovat za vstřícnost), tak jsme neváhali a pojmuli tento turnaj jako možnost strávit společně trochu delší dobu. 

Vyrazili jsme v sobotu dopoledne vlakem v počtu 11 mladých nadějí a 4 tatínků (jimž vyjadřuji hluboký obdiv za odvahu a pomoc během celého výletu). Cesta proběhla bez problémů, přeci jen s vyháněním cestujících z rezervovaných míst máme už nějaké ty zkušenosti a co si budeme povídat, jakmile se zmíním, že jsme tým ragbistů, tak vzdorují jen ti nejotrlejší. Po příjezdu jsme se ubytovali v tělocvičně zmíněné školy a rychle jsme se přesunuli do Techmánia Science center, abychom se také dozvěděli něco nového a trochu si ulevili od všech těch Brawl Stars a Pokemon diskuzí :-). Techmánii můžu všem vřele doporučit, 2 hodiny byly pro nás málo a v 6 večer nás museli vyhánět, protože jinak bychom tam asi přespali. Pak už jen Pizza k večeři, soudní přelíčení s pokutovanými zlobidly, večerka a spánek… 

V neděli jsme do sebe vdechli vydatnou snídani a vyrazili směr nedaleký Božkovský ostrov, kde probíhal samotný turnaj kategorie U10. Postavili jsme opět 2 týmy, ačkoliv nám chyběl do skupiny C jeden hráč, podařilo se nám domluvit s Ragby Olymp na hostování – a já jim tímto také děkuji, jejich hráč byl vždy přínosem.

Skupina C

Hra a především chuť do hry u této skupiny se postupně zlepšuje. Ze začátku působili sice trochu ospalým dojmem, v druhém zápase se ale probudili a hra se výrazně zlepšila. když to rozdělím na 2 části – tak útok nám funguje skvěle, hráči si balón hezky přihrávají, snaží se roztahovat do strany a díky tomu jsme viděli spoustu hezkých týmových akcí a položení. Bohužel tu máme ale druhou minci a to je obrana. Zde bohužel musím konstatovat, že jsme absolutně pohořeli. Asi nejlépe to vystihuje jedno jediné slovo: „STRACH“. Zde nás čeká největší práce – odbourání strachu z kontaktu s neznámým hráčem. s tím bojuje téměř každý nováček a pomáhá na to samozřejmě trénink, ale asi nejdůležitější je zápasová zkušenost – čím více turnajů děti odehrají, tím víc si budou věřit a tím více z nich tento strach opadne. Budeme na tom makat a pevně věřím, že tuto část hry brzy také ovládneme i s těmi méně zkušenými hráči. U této skupiny neřeším vůbec výsledky zápasů. Je možné, že jsme vše prohráli, možná jsme tam urvali nějakou výhru – to pro mě není podstatné. Důležité je, aby zde byl posun a ten vidět je…

Skupina B

Po minulém turnaji v Říčanech jsem byl opravdu zvědav, jestli budeme schopni navázat na perfektní výkon a jsem velmi mile překvapen, že se to podařilo opravdu beze zbytku. Na to, že jsme neměli v podstatě možnost střídání a všichni odehráli 100% času v takovém vedru, tak jsem neviděl jediný pokles a v každém zápase to šlapalo jako švýcarské hodinky. Ano, chybičky se stále stávají, to je přirozené, ale je jich čím dál tím méně. Obrovský posun máme především v komunikaci a týmovém pojetí hry. Hráči si hlídají své pozice na hřišti, komunikují spolu, reagují na situaci na hřišti a dokáží toho využít. Pro posun do vyšší kategorie, což dost hráčů z této skupiny velmi brzy čeká, je toto myslím obrovskou devizou. Čím větší je hřiště a čím více je hráčů, tím méně vynikají jednotlivci a naopak vyčnívají týmoví hráči. Tak snad jdeme správnou cestou… Jen pro úplnost, zde jsme odehráli 4 zápasy, z toho 4 výhry, skóre 29:8…

Závěrem ještě jednou děkuji tatínkům, co našli odvahu a vydali se s bandou Bizonků do neznáma, zvládli to parádně a já jim moc děkuji. Samozřejmě ale hlavní díky patří dětem, protože bez jejich nadšení a odhodlání by to nemělo žádný smysl… A za týden nás čeká turnaj na Spartě, tak už se nemůžeme dočkat… 😉

Jan Šmíd
Trenér U10

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►

Na prvního máje jsme měli s U10 naplánovaný regionální turnaj v Říčanech, kam jsme vyrazili s 11 Bizonky. Tudíž jsme se rozhodli, že s pomocí dalších týmů určitě budeme schopni postavit 2 týmy, což se povedlo – ve skupině C jsme postavili 4 naše hráče, které doplnili 3 hráči z Rugby Babice a ještě 1 Kralupský Havran. Ve skupině B jsem tedy měl k dispozici 7 hráčů. To že nasazujeme 2 týmy mi udělalo obrovskou radost. To že jsem na ně byl sám už menší, naštěstí Pavel z Babic neváhal a týmu ve skupině C se skvěle ujal – Pavle, díky!

Skupina C

V této skupině nám nastupují hráči a hráčky, co jsou buď noví, nebo si stále zvykají na starší kategorii, ve které jsou teprve první rok. U těchto dětí je hlavní, aby se hrou bavily a hlavně aby získávaly zkušenosti a především sebevědomí, že si ten balón mohou vzít nebo že mohou protihráče zastavit. Neviděl jsem všechny zápasy, ale z toho co jsem viděl a z reakcí dětí jsem se ujistil, že se toto daří – každým zápasem jsou noví hráči aktivnější a zvykají si na zápasové tempo. Bohužel na druhou stranu byla hodně znát nesehranost s dětmi z ostatních klubů a chybělo nám v této skupině více týmové pojetí hry. Tak jako tak – 6 utkání odehráno, děti to bavilo a už se těší na další turnaj – úkol splněn! 🙂

Skupina B

Abych byl naprosto upřímný, měl jsem trochu obavy, jak s tímto týmem dopadneme. Po obnovení venkovních tréninků jsme se trochu potýkali s nepravidelnou docházkou jak na tréninky tak na turnaje. Vlastně jsme neměli možnost v novém roce ještě vyzkoušet skupinu B. Pouze v prvním turnaji hráli Johánek a Honzík ve skupině B. Tentokrát nám dokonce naprosto výjimečně Johánek chyběl a co si budeme nalhávat, je to jeden z pilířů celého týmu. Vždyť ten klučina je u ragby ve svých necelých 10 letech již 6 let. 

Nebudu to zdržovat – po dlouhé době jsem měl zase husí kůži při hře svých svěřenců. Hned v prvním zápase mi padla brada na zem a sbíral jsem jí při odchodu k autobusu po skončení turnaje. Nasazení všech – a to musím zdůraznit – OPRAVDU VŠECH – hráčů bylo dech beroucí. I hráči, u kterých jsem se v poslední době trochu potýkal s motivací, tak ukázali, že když chtějí hrát, tak to zkrátka umí. Všechny prvky, na kterých pracujeme, jako je tlak v rucku, přihrávka na třetího nebo příjem balónu najednou začaly fungovat. O balóny jsme nepřicházeli a tím jsme mohli využívat kombinační hru a přihrávkami roztahovat hru do stran. Perfektní. Samozřejmě se pár chybiček našlo, ale to si necháme pro sebe na tréninky, abychom byli ještě o fous lepší… 

Poděkování samozřejmě všem, jak rodičům tak především dětem, za to že mohu zažívat tak krásné chvíle a pevně doufám, že i všem ostatním se takovéto zážitky nesmazatelně zapíší do paměti. DĚKUJI!

Honza Šmíd
Trenér

V neděli 24.dubna jsme s hráči do 10 let vyrazili do Chrášťan u Prahy na hřiště týmu ARC Iuridica. Dlouho jsme tu nebyli a tak jsme poprvé mohli vidět areál, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a musíme říct, že to tam mají opravdu moc hezké – gratulujeme. Hlavně ať dobře a dlouho slouží.

Tentokrát jsme vyrazili v počtu 9 hráčů a rozhodl jsem se přihlásit naše hráče do skupiny C a to o přes to, že jsme měli několik hráčů do skupiny B. Důvod byl prostý, potřeboval jsem co nejvíce zapojit novější a méně zkušené hráče, protože pokud budou stále spoléhat na zkušenější, tak se nikam příliš neposunou. S prvním zápasem se na trávník začaly snášet také první dešťové kapky, které nás v čím dál větší intenzitě provázely celý turnaj.

V prvním zápase jsme jako tradičně měli trochu ospalý rozjezd. Na tomto musím jednoznačně zapracovat a v příštích turnajích musím děti více „rozehřát“ a „nabudit“. Naštěstí to na obou stranách bylo stejné a po zápase jsme si s trenérem Petrovic podali ruce se slovy „No, díky za zápas, byla to teda hrůza…“ 😀 Takže rychle zapomenout a hurá do dalšího zápasu.

Zbylé 3 zápasy už jsme odehráli ve velmi dobrém tempu a mám velkou radost, že se mi rozehráli opravdu všichni hráči. Ti zkušenější krásně tvořili hru a ti méně zkušení začali přicházet na chuť kombinační hře, kdy se několika přihrávkami dalo krásně uvolnit a pelášit vstříc položení pětky za pětkou. Do útoku to tedy byl super posun. Co se týče obrany, tam stále musíme pracovat na odstranění strachu ze skládání – to je bohužel u některých hráčů stále problém a je to jeden z důvodů, proč s některými nemůžeme do skupiny B, protože tam už to bez spolehlivých skládek zkrátka nejde. 

Tak zase příští týden – tentokrát v Říčanech.

Ragby ZDAR!

[Ukázat prezentaci]

Tak konečně se nám rozjela jarní sezóna i pro ty nejmenší kategorie a s dětmi do 10 let jsme v neděli vyrazili do Sedlčan. Na dětech už od rána bylo vidět, jak moc se těší. Ačkoliv cesta trvala 2 hodiny, celou dobu byla dobrá nálada a to i přes poletující sněhové vločky, které se z tepla uvnitř autobusu pozorují hezky, ale zároveň člověk tak nějak tuší, že to po příjezdu nebude úplně „na plavky“.

Původní účast byla avizovaná mnohem větší a chvílemi to vypadalo na možnost sestavit 2 týmy, ale nejspíš i počasí zařídilo dost omluvenek a nakonec jsme měli 9 hráčů z toho 7 do kategorie C a 2 do kategorie B. Domluvili jsme se tedy s týmem z Českých Budějovic, že spojíme ve skupině B svoje síly, měli totiž pouze 4 hráče. 

Výkonnostní skupina B
Já jsem se primárně věnoval skupině C, nicméně při každé volné chvíli jsem se snažil sledovat i počínání našich dvou Honzíků ve skupině B. A mám velkou radost že opravdu BYLO NA CO SE DÍVAT. Trenérka Budějovic si naše kluky vychvalovala do nebes a opravdu bylo vidět, že jsou tahouny týmu. Zdobila je neprostupná obrana a dobrá taktická vyzrálost. V kombinaci s hráči Budějovic, kteří je doplnily rychlostí a hbitostí se vylíhnul téměř neporazitelný tým. Pouze v jednom zápase utrpěli velmi těsnou porážku 2:1, jinak na hřišti tento tým dominoval. Bezchybné to samozřejmě nebylo, nicméně tím, že jsem nesledoval celou dobu, tak jsem si zapamatoval jen ty dobré momenty. 🙂

Výkonnostní skupina C
Zde jsme měli primárně nováčky, ale i pár hráčů, kteří už zkušenosti mají, jen potřebují trochu přemoct strach a najít v sobě hlad po balónu a vítězství. V prvním zápase jsme se teprve začínali probouzet z nočního spánku a hra opravdu vypadala jako když po louce pobíhají unavení medvědi. Au. Nicméně ze své zkušenosti vím, jak takové první turnaje po zimě vypadají. Nepropadal jsem tedy panice a dobře jsem udělal. Zápas od zápasu byla hra lepší a lepší. U některých hráčů jsem byl až překvapen, co se v nich skrývá. Nemohu říct, že bychom nějak dominovali, naopak výhru jsme urvali jenom jednu, nicméně vždy to bylo hodně těsné a téměř vždy po zbytečných chybách, které můžeme odstranit. Poslední 2 zápasy byly plné herního nadšení a snahy o to poprat se o výsledek. A z toho mám velkou radost. Je vidět, že máme na čem stavět, ale je před námi ještě obrovský kus práce. 

Cestou zpět byla v autobuse opět báječná nálada, zpívalo se, povídali se vtipy a nerozhodila nás ani Policejní kontrola, která málem odvezla jednoho z hráčů (na žádost trenéra, pozn. redakce). 🙂 Vše nakonec dobře dopadlo a my hledíme vstříc dalším turnajům a výzvám. 

Honza Šmíd
Trenér kategorie U10

[Ukázat prezentaci]

Ano, je to tak. Podzimní sezóna se nám završila posledním turnajem U10 v Praze na Pragovce. Mám obrovskou radost, že krom jednoho jediného turnaje v Olomouci jsme se zúčastnili všech turnajů podzimní části sezóny a to hned několikrát se dvěma týmy. Už jen toto beru za obrovský úspěch.

Na Pragovku se vydáváme obvykle vlakem a stejně tak to bylo i tentokrát. Cesta vlakem uběhla tak rychle, jako děcko po prvním curry běží na záchod. Po příjemné procházce ke hřišti jsme provedli tradiční aktivaci (rozuměj rozcvičku a různé další blbiny, aby se děti rozhýbaly). Před turnajem jsem dětem vyslal jasné poselství: „Je to poslední turnaj, nezajímá mě výsledek, jediné co chci, aby vás to bavilo. Hrajte tak jak umíte a dejte do toho hlavně nadšení. Já jako trenér dnes nebudu rozdávat povely ani křičet (ups…. pozn. autora). Je to na vás, bavte se hrou a užijte si den.“

Dětská mysl a fantazie je v tomto úžasná, takže jsem se během dne dozvěděl, co všechno děti baví a co zase ne. Něco se týkalo ragby, něco vůbec. Ale tak sranda byla a já se hesla držel také – parádně jsem se bavil. Díky bohu tato odlehčenost situace pomohla i na hřišti – děti na sebe vzaly zodpovědnost, parádně komunikovaly, hrály soudržně a hlavně s nasazením a nadšením. Krom jednoho zápasu nás zdobila pevná obrana a výborné rozehrávky standardních situací, díky kterým jsme získali spoustu položení.

Zkrátka jsme si užili poslední podzimní turnaj náramně, jediné co nám to trochu pokazilo byla cesta vlakem domů – inu neděle odpoledne, ještě když byl před víkendem svátek. Nacpávači z Japonského metra by se nám na nádraží v Libni obzvláště hodili. Museli jsme si nakonec pomoci sami a trochu to pomačkat – tak co si budeme povídat, jsme ragbisti, tak to zas takový problém nebyl. 🙂 I tak cesta proběhla zdárně, ve vlaku nikdo nezůstal a všichni se vrhli do náručí čekajících rodičů. 

Byl to krásný podzim. Chvíli jsem měl obavy, zda sezónu neovlivní situace kolem covidu, ale naštěstí vše proběhlo bez komplikací, což je super. Jak už jsem psal, účast na turnajích byla parádní a až na drobné výjimky bylo vidět, že celé naše snažení směřuje správným směrem. Děkuji tedy všem – dětem, rodičům, trenérům, ostatním klubům, rozhodčím, řidičům autobusů i vlaků, vlastně i vládě, že nám to nezatrhli. Nyní už nás čeká zimní příprava a pak už hurá na jaře na další turnaje. 

Ragby ZDAR!

Honza a Jarda – trenéři U10

[Ukázat prezentaci]