Tak konečně se nám rozjela jarní sezóna i pro ty nejmenší kategorie a s dětmi do 10 let jsme v neděli vyrazili do Sedlčan. Na dětech už od rána bylo vidět, jak moc se těší. Ačkoliv cesta trvala 2 hodiny, celou dobu byla dobrá nálada a to i přes poletující sněhové vločky, které se z tepla uvnitř autobusu pozorují hezky, ale zároveň člověk tak nějak tuší, že to po příjezdu nebude úplně „na plavky“.

Původní účast byla avizovaná mnohem větší a chvílemi to vypadalo na možnost sestavit 2 týmy, ale nejspíš i počasí zařídilo dost omluvenek a nakonec jsme měli 9 hráčů z toho 7 do kategorie C a 2 do kategorie B. Domluvili jsme se tedy s týmem z Českých Budějovic, že spojíme ve skupině B svoje síly, měli totiž pouze 4 hráče. 

Výkonnostní skupina B
Já jsem se primárně věnoval skupině C, nicméně při každé volné chvíli jsem se snažil sledovat i počínání našich dvou Honzíků ve skupině B. A mám velkou radost že opravdu BYLO NA CO SE DÍVAT. Trenérka Budějovic si naše kluky vychvalovala do nebes a opravdu bylo vidět, že jsou tahouny týmu. Zdobila je neprostupná obrana a dobrá taktická vyzrálost. V kombinaci s hráči Budějovic, kteří je doplnily rychlostí a hbitostí se vylíhnul téměř neporazitelný tým. Pouze v jednom zápase utrpěli velmi těsnou porážku 2:1, jinak na hřišti tento tým dominoval. Bezchybné to samozřejmě nebylo, nicméně tím, že jsem nesledoval celou dobu, tak jsem si zapamatoval jen ty dobré momenty. 🙂

Výkonnostní skupina C
Zde jsme měli primárně nováčky, ale i pár hráčů, kteří už zkušenosti mají, jen potřebují trochu přemoct strach a najít v sobě hlad po balónu a vítězství. V prvním zápase jsme se teprve začínali probouzet z nočního spánku a hra opravdu vypadala jako když po louce pobíhají unavení medvědi. Au. Nicméně ze své zkušenosti vím, jak takové první turnaje po zimě vypadají. Nepropadal jsem tedy panice a dobře jsem udělal. Zápas od zápasu byla hra lepší a lepší. U některých hráčů jsem byl až překvapen, co se v nich skrývá. Nemohu říct, že bychom nějak dominovali, naopak výhru jsme urvali jenom jednu, nicméně vždy to bylo hodně těsné a téměř vždy po zbytečných chybách, které můžeme odstranit. Poslední 2 zápasy byly plné herního nadšení a snahy o to poprat se o výsledek. A z toho mám velkou radost. Je vidět, že máme na čem stavět, ale je před námi ještě obrovský kus práce. 

Cestou zpět byla v autobuse opět báječná nálada, zpívalo se, povídali se vtipy a nerozhodila nás ani Policejní kontrola, která málem odvezla jednoho z hráčů (na žádost trenéra, pozn. redakce). 🙂 Vše nakonec dobře dopadlo a my hledíme vstříc dalším turnajům a výzvám. 

Honza Šmíd
Trenér kategorie U10