Ano, je to tak. Podzimní sezóna se nám završila posledním turnajem U10 v Praze na Pragovce. Mám obrovskou radost, že krom jednoho jediného turnaje v Olomouci jsme se zúčastnili všech turnajů podzimní části sezóny a to hned několikrát se dvěma týmy. Už jen toto beru za obrovský úspěch.

Na Pragovku se vydáváme obvykle vlakem a stejně tak to bylo i tentokrát. Cesta vlakem uběhla tak rychle, jako děcko po prvním curry běží na záchod. Po příjemné procházce ke hřišti jsme provedli tradiční aktivaci (rozuměj rozcvičku a různé další blbiny, aby se děti rozhýbaly). Před turnajem jsem dětem vyslal jasné poselství: „Je to poslední turnaj, nezajímá mě výsledek, jediné co chci, aby vás to bavilo. Hrajte tak jak umíte a dejte do toho hlavně nadšení. Já jako trenér dnes nebudu rozdávat povely ani křičet (ups…. pozn. autora). Je to na vás, bavte se hrou a užijte si den.“

Dětská mysl a fantazie je v tomto úžasná, takže jsem se během dne dozvěděl, co všechno děti baví a co zase ne. Něco se týkalo ragby, něco vůbec. Ale tak sranda byla a já se hesla držel také – parádně jsem se bavil. Díky bohu tato odlehčenost situace pomohla i na hřišti – děti na sebe vzaly zodpovědnost, parádně komunikovaly, hrály soudržně a hlavně s nasazením a nadšením. Krom jednoho zápasu nás zdobila pevná obrana a výborné rozehrávky standardních situací, díky kterým jsme získali spoustu položení.

Zkrátka jsme si užili poslední podzimní turnaj náramně, jediné co nám to trochu pokazilo byla cesta vlakem domů – inu neděle odpoledne, ještě když byl před víkendem svátek. Nacpávači z Japonského metra by se nám na nádraží v Libni obzvláště hodili. Museli jsme si nakonec pomoci sami a trochu to pomačkat – tak co si budeme povídat, jsme ragbisti, tak to zas takový problém nebyl. 🙂 I tak cesta proběhla zdárně, ve vlaku nikdo nezůstal a všichni se vrhli do náručí čekajících rodičů. 

Byl to krásný podzim. Chvíli jsem měl obavy, zda sezónu neovlivní situace kolem covidu, ale naštěstí vše proběhlo bez komplikací, což je super. Jak už jsem psal, účast na turnajích byla parádní a až na drobné výjimky bylo vidět, že celé naše snažení směřuje správným směrem. Děkuji tedy všem – dětem, rodičům, trenérům, ostatním klubům, rozhodčím, řidičům autobusů i vlaků, vlastně i vládě, že nám to nezatrhli. Nyní už nás čeká zimní příprava a pak už hurá na jaře na další turnaje. 

Ragby ZDAR!

Honza a Jarda – trenéři U10